Komedie života | TT

12. března 2016 v 18:23 | Kate |  Téma týdne
Ahoj všichni,
rozhodla jsem se dát si předsevzetí a dodržovat určitou pravidelnost článků. Bravo Kači. :D Chtěla bych psát dvakrát týdně a to v úterý a sobotu. Původně jsem chtěla psát v úterý takové ty deníčkové články, apod. a v sobotu téma týdne. Ovšem jak tak nad tím teď přemýšlím, přijde mi divné psát ani ne v půlce týdne deník, takže to asi budu muset přehodit. No to se ještě uvidí. Každopádně doufám, že mi ta pravidelnost vydrží.
Jinak bych vám všem chtěla strašně moc poděkovat za podporu u minulého článku. Příští týden už možná zajdu za tou psycholožkou a pak se uvidí. Určitě vám dám pak vědět, jak to dopadlo.
Teď už konec keců a jdeme na samotný článek...

Téma týdne: Komedie života.

Svět je jeden velký cirkus s několika miliony klauny.
Každý z nás denně potkává desítky velice dobrých herců, pár z nich nese název "přátelé".
Ti kterým nejvíce věříme a myslíme si, že jsou to "ti praví", bývají mnohdy našimi největšími nepřáteli, ale i přesto toho o nás ví nejvíce. Není to ale vždy takto, ne každý přítel je falešný, ale bohužel těch pravých je velice málo. Proto bychom si měli dávat pozor na to, komu co říkáme.
Proč ti, kteří slíbili, že nám nikdy neublíží, jsou ti, kteří dávají největší rány? Ti, kteří řekli, že tě nikdy nechtějí ztratit, jsou ti kteří tě opustí. Ty které jsi nenáviděl, budou tvými nejlepšími kamarády. A tvý nejlepší přátelé budou nepřáteli. Proč nejvíce trpí ti, kteří se celé dny smějí a utírají slzy druhým? Proč skrýváme slzy za úsměv? Zřejmě proto, aby nikdo nepoznal, jak jsme citliví, aby to nikdo neřešil a všichni žili v představě, že nám nic není.
Lidé, kteří se dříve měli rádi či dokonce milovali, jsou si teď úplně cizí. Když se potkají, projdou kolem sebe se sklopeným zrakem, jako by se nikdy neznali, jako by spolu neprožili krásné chvíle. A to jen proto, že si ublížili a nikdo nedokázal říci "promiň" nebo možná ano, ale ten druhý nedokázal odpustit...
Většina z nás žije pohádkou nebo filmem. Tím, že vše končí vždy tím slavným "Happy endem". Pak jsou ale zklamaní z toho, že to dopadlo úplně jinak.
Proč? Proč netočí reálné filmy? Proč 98% filmů končí dobře, všichni se zamilují do toho správného a žijí spolu šťastně až do smrti. Proč nám celý život "cpou" iluzi o tom, jak vše dobře vyjde, když to tak skoro nikdy není?
Dříve jsem tomu také věřila, ale postupem času jsem si uvědomila, že ne vždy je vše podle našich představ, že většinou zradí vždy ten nejbližší. A že nic nemá šťastný konec. Jak by taky mohlo? Jak by něco mohlo mít šťastný konec? Žádný konec přeci nemůže být šťastný. Konec prostě značí konec.Tudíž pojem "šťastný konec" je pouhý nesmysl, který nás učí filmy a pohádky už od mala.
Žijte tak, jak uznáte za vhodné. Nenechte si do svého života kecat jiné. Je to váš život, nemůžete se ohlížet po tom, co po vás chtějí ostatní. Pokud nejde o šéfa v práci...buď splň, co po tobě chci nebo letíš. Chceš něco udělat? Udělej to. Hlavně nikdy nelituj toho, co jsi udělal, protože v té chvíli si to tak zřejmě chtěl/a. Chceš křičet? Křič. Máš chuť si zpívat? Zazpívej si tak, jako by tě nikdo neposlouchal. Chceš tančit? Tancuj, jako by se nikdo nedíval. Pokud chceš něčeho v životě dosáhnout, jdi si za tím, nevzdávej se. Ať už chceš cokoliv, máš na to si to splnit!

Zdroj obrázku: Pinterest | Text & úprava je moje

Doufám, že se vám článek aspoň trochu líbil.:)
PS: Děkuju za překročení hranice 300lidí.♥
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Gabriella Gabriella | Web | 12. března 2016 v 19:36 | Reagovat

Jak říká naše učitelka češtiny: "Všichni jsme herci s mnoho rolemi"..moc krásně jsi to napsala a musím souhlasit.Nenávidím tu komedii života.Všechno se tváří,že je v pohodě a pak na tebe vykoukne něco co do tvého života doposud nepatřilo a tobě se to vymkne z rukou.Máš pravdu! Měli bychom se chovat jako by tento den byl náš poslední abychom pak později nelitovali

2 newyorkbest newyorkbest | Web | 12. března 2016 v 19:43 | Reagovat

Pěkné :)

3 Lany Lany | Web | 12. března 2016 v 19:58 | Reagovat

Gratulujem ku krásnej návštevnosti, len tak d'alej. :) Máš pravdu, život nie je ľahký a aj ja teraz prežívam depkové obdobie, ale stále sa snažím myslieť pozitívne aj ked' sa mi to nedarí stále.

4 Niky Niky | Web | 12. března 2016 v 20:17 | Reagovat

Wau, tak to je krásné :) Je to pravda co jsi napsala, ale stále věřím v happy end... vím, že je to nemožné, ale když budeme věřit přeci jen v něco jiné "nedosáhneš cílů, umřeš..." Budili by jsme se každý den ze strachem, že přijdeme o svou lásku, že zemřeme... Ono to není jen tak z legrace ty filmy... Každý se zaujímá o své strasti a nechce ve filmech vidět zlé konce "ty bolí" a pak si uvědomujeme "co když já tak dopadnu? Co když někdo umře kvůli mě?" Ty filmy by to připomínali, možná proto je to důvod...

5 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 12. března 2016 v 21:20 | Reagovat

Na 15 rocnu pubertacku - ako to sama udavas - je to VYBORNE napisane, gratulujem a len tak dalej... (Budem Ta chodit kontrolovat!:D )

6 Elis Elis | Web | 12. března 2016 v 21:30 | Reagovat

Moc hezky článek a zaujal mě závěr a to "Žijte tak, jak uznáte za vhodné. Nenechte si do svého života kecat jiné atd." a brala jsem to tak před pár lety, ale zjistila jsem, že to má jednu důležitou výjimku, tohle může člověk dělat pokud je sám za sebe, ale pokud si najdeme partnera nemůžeme si dělat co chceme a musíme na něj brát ohled a on zase na nás, jinak žádný vztah nemůže vydržet a krachuje...

7 Ev. Ev. | Web | 12. března 2016 v 21:42 | Reagovat

Souhlasím a je to skvěle napsané! A podle mě život nemůže skončit nějakým "happyendem" jako ve filmu. Film končí někdy v půlce živote, často i dřív, zatímco normální život musí jít dál a doopravdy končí až smrtí. Pak až teprv se může uvažovat nad tím, jestli byl ten konec šťastný nebo ne. Jenže to už nám po smrti stejně bude jedno.
Já osobně mám ráda filmy se šťastným koncem, jako všichni, hezky se na to kouká, proto se to tak točí že jo... Ale sama jsem si na internetu hledala filmy, které šťastně nekončí, a ty bych řekla mám často mnohem radši. Přijde mi to reálnější a když je konec nečekaný, tak si pak řeknu, že ten film opravdu stál za to. Stejně tak to je třeba s knížkama nebo seriálama.

8 Černý Anděl Černý Anděl | Web | 13. března 2016 v 7:36 | Reagovat

Krásně procítěné..až je mi smutno z té kruté reality.
Stále věřím na šťastné konce..všechno jde, když se chce. :-)

9 Sanka Sanka | Web | 13. března 2016 v 8:06 | Reagovat

Moc hezky napsané:) Bohužel život je život a je nutné si ho užít a žít ne přežívat, žijeme jen jednou :)

10 Káčč Káčč | Web | 13. března 2016 v 8:14 | Reagovat

Krásně napsaný článek, na tvůj mladý věk :) Gratuluju na tvou vysokou početnost návštěvníků :) Máš moc pěkný blog :)

11 cincina cincina | Web | 13. března 2016 v 9:59 | Reagovat

Tohle si taky říkám. Právě ti, kterým nejvíce věříme, jsou schopni nám při první příležitosti vrazit kudlu do zad. Je to hnus. Dějí se tak odporné věci, že člověku se z toho chce brečet, protože v podstatě každý je na světě sám. A to je někdy na oběšení, když víš, že jsi na světě sama a není tu nikdo, komu můžeš věřit.

12 Natálie Natálie | Web | 13. března 2016 v 10:02 | Reagovat

tož to ti budu držet palce, ať ti to předsevzetí vyjde :) a jinak s tím článkem pod tím, máš naprostou pravdu :)

13 Michaela. Michaela. | E-mail | Web | 13. března 2016 v 13:01 | Reagovat

Svět je prostě plný falešných lidí, kteří s oblibou nosí ty své masky, které jednou stejně musí odložit. Po tomto článku jsem se zamyslela nad těmi filmy. Souhlasím s Tebou, ale mám ještě jednu teorii, co když nám nechtějí vnucovat iluzi happy endu, ale chtějí jen odpoutat naše pochmurné myšlenky na reálný svět? Co když jen chtějí, abychom mysleli pozitivně? A když se tak zamyslíme, za chvíli by (podle mě) nikdo na filmy se špatným koncem nekoukal a začalo by se řešit, proč nám vnucují iluzi, že vše končí špatně... Ale je to jen můj názor...

PS: Musím Ti pochválit tento článek. Díky němu jsem se zase trochu zamyslela nad tím vším. Já se poslední dobou snažím myslet hlavně pozitivně. Ty klauny kolem sebe moc nevnímám, protože je to JEN JEJICH PROBLÉM. Většinou jsou to zakomplexovaní lidé, kteří nemají vyřešené problémy sami se sebou. Proto se už málo komu svěřuji a málo komu věřím. Jen těm opravdu nejbližším a jen doufám, že mě jednou nepodrazí...

A také bych Ti chtěla poděkovat za reakci na článek na mým blogu, moc mě to potěšilo a souhlasím s tím!

Přeji hezký den ♥
Michaela.

14 Natálie Natálie | Web | 13. března 2016 v 18:48 | Reagovat

k tvému komentáři: tož člověk třeba přijde krom peněz o tu srandu s těmi lidmi - když teda kápne na ty, které mu sedí.. já tam byla se spolužačkou, takže jsme se dost nasmály :)

15 kinsane kinsane | Web | 14. března 2016 v 17:44 | Reagovat

Veľmi pekne si to napísala, páči sa mi to moc. Obdivujem ťa! (:

16 dreamingkassy dreamingkassy | E-mail | Web | 14. března 2016 v 18:33 | Reagovat

Nádherne napísané :)

17 Kate. Kate. | Web | 15. března 2016 v 21:00 | Reagovat

Všem Vám moc děkuji za krásné komentáře.♥
Každopádně neříkám, že nemáme věřit "happy endům", ale znám hodně lidí (i já dříve byla jednou z nich), kteří v to věří až přehnaně moc a pak jsou o tom více zklamaní. A ano filmy se šťastným koncem mají být asi jakési odpoutání od reality a mají nás "přinutit" věřit a nevnímat pravdu. Ale zase na druhou stranu ... já jsem ten typ člověka, který ty filmy má sice rád, ale zase po konci filmu je mi snad ještě hůř, než kdyby to skončilo špatně a ti dva se nedali dohromady... protože vím, že to tak v reálu skoro nikdy nebude.:D :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama