Leden 2016

Utíkám sama před sebou?

12. ledna 2016 v 19:10 | Kate |  Diary
Na začátek bych Vám všem ještě chtěla opožděně popřát šťastný nový rok, ať se Vám splní vše, po čem toužíte. Hlavně ať jste zdraví, protože bez toho je Vám vše ostatní opravdu k ničemu :-)

Myslím, že nejsem jediná, kdo poslední den v roce přemýšlí o všem, co se za celý rok odehrálo.
Upřímně? Jsem strašně ráda, že je rok 2015 za mnou. Pro mě byl zatím nejhorší ze všech, neříkám, že by na něm nebylo nic pozitivního. Bylo. Bohužel negativní věci převažují.
Udělala jsem spoustu chyb, kterých lituji, ale zároveň jsem za ně ráda. Díky tomu jsem si totiž dost uvědomila. Například to, že jsou lidi, o který nechci opravdu nikdy přijít, že jsou důležitěší věci na světě, než se jen trápit kvůli zbytečnostem, ikdyž se nám to v tu chvíli zdá jako nejdůležitější věc v našem životě.

Posledního půlroku jsem dost utíkala sama před sebou. Před tím, co opravdu cítím. Proč? Zvykla jsem si za tu dobu na city k dotyčné osobě? Dva roky jsou sice dva roky, ale myslím, že zvyknout si na své city a pak je ignorovat, není úplně to pravé vysvětlení. Spíše jsem se bála přiznat si, že by pro mě někdo mohl znamenat tolik, jako on. Bála jsem se o něj bojovat. Hledala způsoby, jak na něj zapomenout. Všechny možnosti po nějaké době stejně "zradily". Teď už vím, že to bylo zbytečné.
Možná se vám podaří toho člověka dostat z hlavy - mě se to stejně nepodařilo, ale ze srdce ho vymazat stejně nedokážete. Je to tím, že tam nejspíš opravdu patří. :-)

Můžeš utéct od všeho, ale nikdy ne od toho, co máš uvnitř sebe.
Nikdy nezakryješ lásku tam, kde ve skutečnosti je a nikdy ji nenajdeš tam, kde prostě není. :-)